Jdi na obsah Jdi na menu
 


Laická první pomoc při dopravní nehodě

7. 4. 2009
 

 LAICKÁ PRVNÍ POMOC PŘI DOPRAVNÍ NEHODĚ
Celá pětina zraněných při dopravních nehodách umírá zadušením, vykrvácením nebo v šoku, a to jen proto, že jim nebyla včas poskytnuta účinná pomoc.Reálný dojezd záchranky je při prudkém krácení. dušeni nebo oběhových poruchách většinou příliš dlouhý na to. aby raněný mohl přežít. Proto celá líha zodpovědnosti za záchranu právě těch nejzávažnějších poranění většinou spočívá na svědcích, kolemjedoucích osobách, chodcích nebo nezraněných účastnicích nehody. Protože I. záchraně života stačí často jen jednoduchá opatření, která mají dostatečný časový předstih před příjezdem odborné pomoci, je nutné, aby většina z nás tato opatřeni znala.
Bezprostřední výkony
Zachovejte klid, zbavte se strachu, orientujte se v místě a čase. Několik sekund přemýšlejte, pak koordinovaně a rozvážně jednejte. Je toho hodné, co je v první chvíli nutné udělat, a pod tíhou zodpovědnosti může dojít k chybám. Proto se musíme nejprve rychle zorientovat a zjistit, o jaký druh nehody jde (podle toho můžete uvažovat o závažnosti poranění) a počet raněných, kteří potřebují okamžitou pomoc.
Zabezpečte, aby všichni účastníci nehody, u kterých to jde, opustili vrak i vozovku, nejlépe je přemístit až za svodidla.Vyzvěte přihlížející, aby v dostatečné vzdálenosti postavili výstražné trojúhelníky nebo, pokud nejsou k dispozici, aby řídili dopravu. Zajistěte provoz na komunikaci tak, aby nedošlo k řetězení nehody.
Snažte se získat pomoc zastavením kolemjdoucích. Požádejte někoho, aby okamžité zatelefonoval na záchrannou službu a vyrozumějte policii. Do příjezdu ZZS je třeba poskytovat první pomoc. Je-li zachránců víc, organizuje základní první pomoc nejzkušenější z nich.
Nevytahujte postiženého z vozidla za každou cenu, mohlo by při tom dojít k dalším poraněním. Zmenšete riziko ohně vypnutím zapalování, a víte-li jak, odpojením baterie (oheň často vzniká z vedení pod kapotou nebo pod palubní deskou). Nedovolte nikomu, aby v blízkosti vozidla kouřil. Jedná-li se o nákladní vůz, autobus, nebo osobní vůz s naftovým pohonem, vypněte přívod nafty. Vypínač pro případy akutního nebezpečí je obvykle na zevní ploše vozidla.
Zajistěte vozidlo proti pohybu. Je-li čtyřkolové, použijte ruční brzdu, zařaďte rychlost nebo zablokujte kola (podložte je kameny nebo špalky). Leží-li vozidlo na straně, zajistěte je podle možnosti tak, aby se nepřevrátilo.
Podívejte se, není-li ve vozidle malé dítě. Mohlo se skulit z dohledu nebo je skryto pod pokrývkou nebo zavazadlem. Prohlédněte i okolí vozidla a hledejte postiženého, který mohl při nehodě vozidla vypadnout nebo se v šoku potuluje okolo. Postiženého při vědomí se zeptejte, kolik bylo ve vozidle lidí před nehodou.
Osoby z havarovaného vozidla nenechte chodit, usaďte je do bezpečí, kde vyčkají příjezdu zdravotnické záchranné služby. Je totiž možné, že mají skryte vnitřní poranění.
Vyproštění
Často, abychom mohli poskytnou účinnou první pomoc nebo zabránili dalšímu zhoršení zdravotního stavu nebo poškození organizmu, muce, ale i dopravit je na bezpečné místo, stranou beztaktních zvědavců.
Při vyprošťovaní osob z havarovaných dopravních prostředků je třeba zvážit celou řadu okolnosti, především tato:
- Jsou-li ve vozidle zaklíněni nebo přejeti pod vozidlem, neváhejte vozidlem jakkoli pohnout - nehrozí nebezpečí z prodlení, označte jeho původní polohu. Tento postup vyžaduje jen zdravý rozum a schopnost improvizace. V žádném případě však nesmíme vyproštěné osoby posadit nebo postavit, pokud neznáme skutečný zdravotní stav.
- Když jsou osoby ve vozidle v bezvědomí, hrozí jim zadušení zapadlým kořenem jazyka. Proto by měly být min. uloženy do tzv. stabilizované polohy.
- Hrozí-li postiženým bezprostřední nebezpečí, např. požár nebo výbuch, je nutné je neprodleně z vozidla vyprostit a přenést na bezpečné místo.

Vždy, když další odklad vyproštění bude mít za důsledek ztrátu pacienta, lze použít tzv. „crash vyproštění". Je to co nejrychlejší vyvlečení postiženého z vozidla bez použití jakýchkoliv dalších pomůcek, při snaze o co nejmenší riziko vzniku dalších poškození. Podstatně bezpečnější je spolupráce dvou zachránců, kdy jeden se soustředí na udržování hlavy a krku v neutrálním postavení během vyprošťování. Nejprve však uvolníme prostor jak uvnitř vozidla, tak i kolem něj. Pokud je to možné, posuneme přední sedadlo dopředu nebo dozadu, abychom získali co největší prostor. Pak natočíme záda postiženého co nejvíce k sobě, abychom svoje horní končetiny mohli dobře podsunout pod oběma jeho podpaždími. Nezraněné předloktí postiženého, ohnuté do pravého úhlu, uchopíme oběma rukama (všemi prsty) těsně u lokte a zápěstí. Pokrčíme se v kolenou, lehce zakloníme a vytáhneme raněného na svoje bližší stehno. Pak opatrně couváme a raněného pomalu na svoje bližší stehno. Pak opatrně couváme a raněného pomalu vytahujeme z vozidla. Přitom musíme dát pozor, aby dolní končetiny nebyly zaklíněny (předem je musíme uvolnit) a aby při vyprošťování (zvláště máme-li podezření na jejich zlomeninu) tvrdě nedopadly na zem. Zde pomůže druhá, třeba nezkušená osoba, která je šetrně položí na zem nebo pomůže nést. Raněné uložíme co nejdříve na předem připravenou pokrývku v blízkosti havarovaného vozidla, na které je pak transportujeme dále. Uložení na přikrývku má řadu výhod, např. šetrný další transport, ochranu před prochlazením, postižené není nutno zbytečně překládat.
Zraněným pohybovat i táhněte ho vždy jen v ose těla směrem k hlavě.Při poranění páteře a některých mnohočetných zlomeninách postiženého nevyprošťujeme! Pouze hrozí-li bezprostředně další nebezpečí,postiženého s poraněním krční páteře velmi opatrně vyprostíme z vozidla. Před vyproštěním mu zajistíme (fixujeme) krční páteř, nejlépe svýma rukama.
Již při přípravě podmínek k poskytnutí první pomoci dbáme na to, aby zraněný neprochladl.
Zaklíněné osoby, které nejsme schopni vyprostit, musíme neustále sledovat a pečovat o ně. Někdy nejsme přes veškerou snahu schopni postižené vyprostit. Potom je nutné přivolat technickou pomoc. Musíme si však uvědomit, že zaklíněni lide potřebuji zvláštní péči.Osoby v bezvědomí nesmíme nikdy opustit, musíme udržovat volné dýchací cesty, provádět uměle dýcháni apod. Pokud jsou při vědomi, musíme s nimi mluvit, povzbuzovat je a" všemožné jim usnadňovat situaci. Předem se musíme však pokusit zastavit všechna závažná krvácení.
Zjistíme-li prudké krvácení, musíme je nejprve zastavit. Dojde-li k poruchám dýchání, uvolníme dýchací cesty, popřípadě zahájíme uměle dýcháni. Zraněné můžeme vyprostit teprve po zajištění životné důležitých  funkcí.